Sexuální dračice

Hudba duněla celým sálem a světla se míhala v rytmu. Halloween – masky, smích, alkohol… a on.

Zahlédla jsem ho už několikrát během večera. Vysoký, zahalený do světlého oblečení, s maskou ducha, která mu zakrývala tvář. Přesto jsem cítila jeho pohled pokaždé, když jsem se otočila… byl vytrvalý. Když se poprvé přiblížil na parketu, nic neřekl. Jen natáhl ruku, já ji přijala a začali jsme tančit. Tančili jsme spolu, jako bychom se znali roky. Ruce mu občas sklouzly na boky, vyhrnul mi přitom šaty a pak je zase vrátil zpátky – jako by zkoušel, kam až může zajít.

„Kdo jsi?“ zeptala jsem se, když se ke mně naklonil. Jen zakroutil hlavou. Podal mi ruku a odešli jsme společně ven. Hudba a zábava zůstaly za dveřmi, zatímco mezi námi bylo napětí. Pomalu sundal masku… jeho pohled byl intenzivní a hluboký. Začala jsem se v jeho tmavých očích ztrácet. Jediné, co řekl, bylo: „Teď můžeš v klidu odejít, nebo zůstat.“
Zůstala jsem.

Jeho auto stálo stranou, dál od světel pouličních lamp. Jakmile jsem nastoupila, přitáhl si mě k sobě blíž a v tu chvíli už nešlo nic zastavit. Bylo to intenzivní. Posadila jsem se mu na klín, posunul rukou moje kalhotky na stranu a v tu chvíli se naše těla spojila. Přibližoval si mě k sobě a od sebe, jako by si chtěl zapamatovat každý okamžik. Prožila jsem dlouhý a velmi intenzivní orgasmus a po pár minutách i on. Jeho sténání a vůně ve mně vyvolávaly stále větší napětí a chuť se ho dotýkat.

Cesta ke mně domů proběhla skoro beze slov. Když jsem odemykala dveře, cítila jsem jeho přítomnost těsně za sebou. Znovu si mě přitáhl. Každý dotek byl jistější, každý pohyb promyšlenější. Vnímal moje reakce, prodlužoval napětí mezi námi… dva dlouhé, intenzivní orgasmy a jeho neskutečná výdrž. Ráno přišlo až příliš rychle. Ležel vedle mě, klidný… bez masky. A já věděla, že i kdyby to byla jen jedna noc… nezapomenu na ni.

Páteční ráno a čeká nás dvouhodinová cesta autem. Vyzvedává mě upravený a voňavý. Nasedám do auta s nadšením, že ho vidím, ale z jeho strany byla cítit trochu nevrlost. Řekla jsem si, zřejmě ještě ranní rozjímání. To on mívá často 🙂 a přešla jsem to. Cestou jsme si povídali o všem možném, aby nám rychleji ubíhala. Když už jsme se však blížili k cíli dostala jsem chuť ho dráždit. A tak jsem si postěžovala, že mne celou cestu pořádně nepolíbil. Jak asi, když řídil, že jo. Ale překvapil mě. Hned u nejbližšího vlakového přejezdu zastavil a dlouze mne políbil. O to víc ve mne vzbudil touhu se ho dotýkat a vychutnat pořádně. Jenže skutečně zbývalo už jen málo kilometrů do cíle a navíc po vedlejších silnicích mezi vesničkami. Přesto jsem se nenechala odradit a ruku mu položila do klína. Cítila jsem, že je také vzrušený. I přes kalhoty bylo zřejmé, že polibek svůj účinek splnil. Rukou jsem mu přejížděla přes rozkrok a cítila jak je větší a větší a tvrdší a tvrdší. I má touha se stupňovala a měla jsem chuť nasednout a vychutnat až do konce. Jenže bohužel, právě jsme dorazili do cíle. A tady celé naše vzrušení skončilo. Ještě jsme se nakonec několikrát dlouze políbili a rozloučili. Nechtělo se mi ho v tu chvíli opouštět, ale povinnosti jsou povinnosti. Třeba příště to bude o to intenzivnější a vychutnáme si to oba do maximálního vzájemného uspokojení.